Září 2009

Mamce do kuchyně.

26. září 2009 v 20:42 | Yasmin
Mamce do kuchyně. Já vím, nic moc originálního, ale hrozně mě lákalo si to zkusit. Nehleďte prosím na pokřivený talířky. Asi jsem je tak chtěla udělat naschvál, ale možná vzhled pak nevypadá nějak fantasticky :D. Snad to tolik nevadí.


Čmáranice z "velmi záživných" hodin.

25. září 2009 v 16:42 | Yasmin
Ve škole, ve velmi záživných hodinách je vždycky nejlepší si otevřít diářek a něco čmárat. Tak tady pár ukázek, co se mi tam za to září zatím nakreslilo :D.



Podzim - koláž.

20. září 2009 v 18:36 | Yasmin
Taková malá koláž :)) . Aneb další výplod mé fantazie. (Těch ptáků vzhůru nohama se asi jen tak nezbavím... Teď je budu strkat nejspíš do každého výkresu %))

Miluju podzim. Ty barvy. Aaach. ♥



Louka.

19. září 2009 v 20:09 | Yasmin
Vůbec se mi to nepovedlo. Ke konci už jsem vlastně ztratila nervy a nechala to úplně. Musím to sem dát v takhle malým, protože jinak by jste to samozřejmě nepřežili. Fujky. Mimochodem, je to ke třetí kapitole. Ta teprve bude :)


Látkové desky na deník :)

18. září 2009 v 21:01 | Yasmin
Asi před měsícem jsem dostala hrozně moc diářků od nějaké firmy. Už jsem vážně nevěděla co dělat, a tak jsem strhla oroginální desky z jednoho z nich a rozhodla se, že si udělám svoje. Vyhrabala jsem svou starou látku z mý nejneoblíbenější starý košile, (vidíte. Já říkala, že se všechny látky musejí schovávat. :D) a nějak to k listům přidělala. Dole už máte výsledek :))

Snídaně.

14. září 2009 v 20:40 | Yasmin
Z nedělního rána. S medusou , jak už jsem někdy psala, jsme se pustily do onoho záludného tématu: Snídaně. Až se uráčím oskenovat její výtvor, dá ho na blog zajistě také :P

Na ty kříže a ostatní odbytý věci se nedívejte, jaksi jsem musela "rychle dokončit".



Prolog

13. září 2009 v 15:27 | Yasmin
Konečně jsem se k tomu dohrabala a napsala prolog. Sice nijak zvlášť nesouvisí s celým příběhem, ale trochu snad... :)) Je to trochu zvláštní, na hřbitově, smutné. Vypráví Fiona :)

PROLOG
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Kdysi dávno...

Byla bouře. Ani jsem si nevšimla , jaký se strhl liják. Nějak mě to ale jaksi právě nevzrušovalo. Oči jsem měla zalité slzami, viděla jsem jen, že opodál stojí můj otec a já se skláním nad čerstvě zahrabaným hrobem. Dusila jsem se slzami. Celý obličej jsem měla promočený lepkavou, nepříjemnou směsí slz s deštěm. V krku jsem měla velký knedlík.

"Mami..." zašeptala jsem tiše do pleskání všudypřítomného deště.

Mlčel. Znepokojeně jsem vzhlédla a viděla, jak se pohrdavě ušklíbl.

"Jdeme." Jeho hlas práskl, hrubý a hlasitý. Kousla jsem se do rtu a byla jsem ráda, že neví, jak moc to zabolelo. Jako by se změnil. Nechápala jsem to, a byla smutnější víc, jak to šlo. Přišla jsem o svou jedinou, milující matku a... A ještě víc to bolelo, když se najednou Hans začal chovat takhle. Takhle chladně. Bezcitně... Nechápu to až dodnes. A mám takový divný pocit, že to asi nikdy chápat nebudu. Ale byla jsem tak zničená z proplakaných posledních tří dnů, než abych nad tím přemýšlela.

Vlekl mě dál ven, mezi kamennými náhrobky. Vzhlédla jsem. Nade mnou se tyčila socha anděla se sepjatými rukami. Všechno bylo tak mrtvé... Bez života.

Připadalo mi to nekonečné. Už jsem ani neměla sílu brečet. Nejspíš mi došly slzy. Klopýtala jsem dál za otcem. Na hřbitov, z kterého jsme se snažili dostat ven, se snesla rouška temna. Stmívalo se. Nepřipadalo mi nic důležité. Nic už nemělo hodnotu. Jako by mi z těla vzali duši. Cítila jsem se tak prázdně...

Konečně jsem přímo před sebou spatřila bránu. Obrovskou, černou, z tepaného železa. S ostrými hroty, které mi připadaly najednou nepřátelské a mohutnou klikou. Vlastně mi teď všechno přišlo nepřátelské. A nefér. Hlavně osud.

Pozdrav

11. září 2009 v 21:35 | Yasmin
Zdravím. Asi si říkáte, proč sem píšu a vlastně nic nepřidávám. Momentálně jsem u kamarádky přes víkend a já inteligent jsem si zapomněla paměťovku. Tudíž tu nemám žádné fotky ani odfocené kresbičky.

Další zpráva pro knihomoly: dočetla jsem konečně Stmívání, teď mám nakousnutý Nový Měsíc. (Magyk a spol. si prostě musej počkat, no.) Nehorázně se těším na premiéru (haha). A nádherně mě dneska naštvaly výsledky z ankety Kniha Mého Srdce. No prosím, nějaký Alchymista na prvním místě? Není to jako trochu ujetý...?! (Asi si budu muset ověřit, že na vítězství má ta knížka právo :D) Babička na druhým?! Švejk na třetím?! Grr.

Zítra budeme s kamarádkou (medusou) kreslit. Napadl nás jeden nápad - pokaždé si nakreslíme něco na úplně nemožné téma. Co nás prve napadne. Takže teď to bude snídaně :DD. (Příště záchod a prsten. :DD)

Mmm. A teď se asi konečně dostanu k tomu, abych odpověděla na vaše přemnožené komentáře :D.

Podivné photoshopové abstrakty

8. září 2009 v 14:36 | Yasmin
Zdravím. Dneska ráno jsem studovala všemožné filtry, funkce atd. ve Photoshopu. Jako vždycky to škončilo tak, že jsem si začala hrát a bezmyšlenkovitě tvořit podivné abstrakty. :DD



Tajemství za zakázanými vrátky.

5. září 2009 v 17:25 | Yasmin
Měla jsem nehoráznou chuť kreslit. Dneska. S radostí jsem popadla můj zbrusu nový štěteček, 00. Tedy ten nejtenčí, co jsem sehnala. Potřebovala jsem si ho už otestovat konečně. Pááni, jsem s ním naprosto spokojená. Když jsem kreslila tenoučké čárky, se mi nehorázně klepaly ruce. To je ten jedinej mínus na tenkejch stětečkách.

Další zpráva pro knihomoly. Málem jsem dočetla to stmívání. Kdyby mi to nezkazila ta kreslicí nálada a oběd. :D

Nutno podotknout... Celé z hlavy. Aby si tu nějakej někdo zas nemyslel, že kopíruju z deviantartu :D

A ještě něco. Je to nechutně přežlucené. Můj foťák barvy zešťavnažuje. A kdo říká že ne, tak se parádně mýlí :D


"Ochutnávka" z mapy Brilidonu.

4. září 2009 v 19:34 | Yasmin
Po dlouhé době jsem se tu zase objevila. Tak Vám přináším jednu fotku mapy Brilidonu.
Zatím jí sem nechci dávat oficiálně celou, jelikož jí vlastně ještě nemám úplně hotovou - nahoře mám pár místeček, kam ještě dosadím pár "věcí". (Vlastně totiž ani nevím, co tam bude).

Myslím, že to na takovou "ochutnávku" stačí. O víkendu teď budu děsně číst %)

(haha, právě jsem si uvědomila, jaký jsem to maniak do knížek. Né, mě nepostačí dvě, tři knížky v knihovně. Já si vypůjčím celou knihovnu jako vždy *kecá, kecá*. Třeba dneska jsem si půjčila všechny doporoučený knihy od holek. Moranu, Šedý král, Magyk, druhý díl Magyka *nevím, jak že se to nazývá*, Sabriel, Lirael, Abhorsenku, pak jsem si v antikvariátě koupila 2 knížky, a z knihovny jsem si vzala nějakou vyřazenou. *hezky budou ty listy sát*. A doma mám ještě Stmívání, od kámošky dál dostanu ty další díly *Novej Měsíc a tamty*. Jsem ne-nor-mál-ní.)

A zase jsem se rozepsala. Vidíte to? Napíšu víc nepodstatných věcí, od každý třikrát odbočím, než se vrátím zpátky a najednou zjišťuju, že píšu další odstavec. Grr. A vidíte to?! Teď zas.

No nic. Jen jsem vám chtěla vlastně říct... *Co? Věrohodně se škrábě po hlavě*...

A ještě něco. Že vás varuju, že nemám tucha, jak bude ten Brilidon pokračovat. (Jsem na 7. kapitole). Asi to bude splácanina výše uvedených knížek. A teď už konečně obrázek.